pondělí 3. března 2014

Destiny - 4.část

Destiny - 4.část

 
"Takže tam na mě vybafne nějaké strašidlo? Nebo co?" křičela na mě Sam.
Koukla jsem se na Charlie. Měla kapičky potu na čele.
"No víš, my jsme.....ehm....když jsi odešla chtěly jsme tě překvapit, no a vidíš teď si to zkazila." vyšlo ze mě a Sam na mě jen zírala.
"Aha, tak to se omlouvám. Já půjdu vedle a vy si to tam dodělejte, ju?" zeptala se. Já jen přikývla, koukla jsem se na Zayna a jenom jsem naznačila pusou slovo: "Pomoc!" on se na mě tak podíval, jako by chtěl říct: "Jsi v pohodě?" Zavedly jsem ho s Charlie do ložnice.
"A do háje." řekl. "Co jste tu proboha dělaly?"
"No víš....to teď není důležitý dokážeš to dát do pořádku?" zeptala jsem se ho.
"Asi jo..." přikývl a začal si prohlížet postel, která byla od lepidla a nebyl to moc hezkej pohled.
"Chtěly jsme to spravit, ale akorát jsme to zhoršily." řekla jsem.

 O DALŠÍ MINUTY POZDĚJI:

 Charlie šla za Sam do obývačky si sní povídat a ja jsem už jen stlala postel.
"Díky Zayne, moc." poděkovala jsem mu trošku rozpačitě. On neodpověděl, jen vyšel z pokoje a udělal pohled: "Kde máte záchod?"
"Ty jsi fakt nemožnej. Támhlety dveře." ukázala jsem mu a už běžel k nim. Chtěla jsem jít za Sam, ale potom jsem si uvědomila, že vlastně žádný překvapení tam namáme. "A do háje." plácla jsem se do čela. Co teď? Pomyslela jsem si. Musím něco vymyslet. Mozek mi šrotoval co to šlo, ale nemohla jsem nic vymyslet. Šla jsem za Sam říct jí pravdu.
"Hele Sam, víš......" začala jsem.
"Už je to hotový? Tak já se jdu mrknout." skočila mi do řeči Sam. Ukázala jsem na Charlie, jakože jsme v háji a že tam nic není. Sam si to mířila do svý ložnice a my jsme nevěděli co máme udělat. V tom zazvonil telefon...Samiin telefon. Jóóó! Naznačila jsem Charlie, že máme vyhráno.
Sam zvedla telefon a zastavila se přesně před ložnicí, kousínek od ní stál Zayn, který právě vyšel ze záchoda.
"Cože?!" zvolala Sam. "To je super!" byla nadšením bez sebe a skákala radostí. Položila telefon na náš stoleček, který měl nožky za dřeva a bylo na něm položené sklo, takže kdyby se o to někdo opřel byl by problém, protože sklo tam nebylo upevněné.
"Co se děje?" zeptala se Charlie, která si sedla na kožíškovou pohovku vedle mě. Ano já taky sedím :D. Ta kožíšková pohovka je tak pohodlná, že když se do ní člověk opře připadá si jako kdyby se vznášel. Je sice kožená, ale přes ní je hozená deka, která příjemně hřeje a je tak heboučká.
"Hádejte co mi právě nabídli?" ptala se nás Sam.
"Nevíme. Že budeš prodávat pánvičky v tescomě?" řekla jsem a usmála se. Mám strašnej smysl pro humor.
"Ne." odsekla Sam. "Že budu manažerka Little Mix." řekla a začala tancovat, jak nějakej robot nebo co to bylo.